Pferdův blog

Pferdova stránka

      pferda@zdeneksebesta.net  Všechna práva na omyl vyhrazena.

neděle, 11. listopad 2018

Digitální pravěk

Rozhodl jsem se, prozkoumat historii svého digitálního fotografování a udělat z toho seriál.
Bylo jistě chybou, že jsem v jistém období odložil analogový fotoaparát a dlouho vůbec nefotografoval. Lituji té proluky, však jiní to možná naopak hodnotí. Nicméně jsem se k pokusům o fotografování vrátil v roce 2002. Možná to byla chyba, a já měl se obírat znovu analogovým fotoaparátem, však místo toho propadl počítačové technice. Výsledky prvního digitálního snímání jsou však bídné, takže kdybych do roku 2003 používal klasický fotoaparát, mohl jsem mít krabici snímků, sice také ne kvalitních, však přec o něco lepších, než byly ty, které jsem pak pořídil první digitální kamerou CREATIVE PC-CAM 300.
Nijak jsem se tím v roce 2002 netrápil a fotografoval vše kolem sebe. Pravda, v kombinaci s operačním programem Windows 68 jsem o většinu snímků nakonec přišel, přesto jich několik zbylo a můžou nyní být ukázkou prvních digi-snímků, které jsem stáhl do počítače.
Pozdější fotoaparáty už jsou většinou bezfunkční, zatím co CREATIVE PC-CAM 300 stále fotí. Sice produjuje snímky v nezměněné, nebo i horší kvalitě, než v letech 2002 - 2003, a nedokážu snímky dnes stahovat pomocí Windows 10, nýbrž musí to zvládat starší počítač s Windows XP, což je vlastně zázrak.
Zde je první díl seriálu - 1. část - Digitální fotografie 2002 - 2018

22:31 [Permalink

čtvrtek, 8. listopad 2018

Otevřený dopis aneb lípa

Svátek 100. výročí založení Československé republiky 28. října 2018, byl také v Šenově důstojně oslaven.
V Zámeckém parku byla v den výročí zasazena památná lípa. Doufejme, že lípa bude i za 100 let růst a lidé pod její korunou vzpomenou na ty, kteří byli prvními občany Československé republiky před 200 léty, jako též na nás, kteří na to po 100 letech s vděčností vzpomínali v neděli 28. října 2018. Oni už budou slavit 200 let, pokud se nestane nic převratného během příštích sto let, což si všichni přejeme, aby se nestalo. Kéž už jen v míru a přátelství mezi národy, bude se republika (nyní zbytková) Česká ubírat. Mnozí před námi pro ni život položili, máme tedy za co být vděční.
A jak to vypadalo v Šenově před 100 léty, o tom se píše v Pamětní knize obce Šenova v roce 1920 toto:

"Přišel 28. říjen 1918.
Vše se radovalo z osvobození, pořádán pochod průvod obcí s hudbou, všude mohl si každý otevřeně pronést svůj úsudek, bývalí ctitelé Rakouska se přizpůsobili - stali se republikány - maďarské vojsko, které zde bylo ubytováno pro udržení pořádku odzbrojeno a posláno bez koní a zbraní do Uher."
"Na jaře 1919 zasazena u Horakůvky, lípa svobody! Při slavnosti té měl proslov k obecenstvu správce školy, Jos. Prchala ze sousedních Venclovic." (Pamětní kniha obce Šenova 1)


Foto archív Stanislav Hruška

Foto archív St. Hruška

Tolik kronika. Lípa rostla a republika osvobozena v roce 1918, prožila nejprve porobu Šenova v roce 1938, osvobození v roce 1945, porobu v roce 1948, snahu o demokratizaci potlačenou v roce 1968, a osvobození v roce 1989.
Lípa byla pokácená v roce 2008 (svědectví bratra sokola Stanislava Hrušky), zřejmě pro neschopnost energetické organizace, obejít s dráty elektrického vedení lípu, která zde rostla dřív, než byl do obce zaveden elektrický proud. Pokácet strom, je nejjednodušším řešením problému. Však pokácet památeční strom je pohrdáním naší historie.
Nyní tedy bude růst lípa v Zámeckém parku snad v klidu 100 let, aniž by komu vadila. K tomu se sešla společnost v úcty hodném počtu.
Dnes bude nové zastupitelstvo volit starostu a další posty vedení města Šenova.
Přeji jim šťastnou volbu a ve volebním období ať jim pomáhá Bůh, neb je nečeká lehká práce. Pokud se však budou opírat o občany a vážit svá rozhodnutí, pak můžou být úspěšní. Před nimi stojí mnoho úkolů. Především slibovaná větší transparentnost jednání zastupitelstva bude očekávána s nadějí.
Dost často se objevují "odborníci", kteří nedají dopustit na svou odbornost. Odborníci jsou potřební, ovšem ti, kteří jsou ne profesními odborníky, měli by vážit svá slova, neb není snazší cesty, jak svést myšlení lidí. Zřejmě v roce 2008 také "odborník" rozhodl o kácení památné lípy.
V úterý jsem opět slyšel soud "odborníka-dendrologa", nad topolovou alejí "Šajarská". Sdělil nám posluchačům, že topoly tyto, jsou už za "zenitem", a budou revitalizovány. Ulice Šajarská patří městu, tudíž by město Šenov mělo zajistit odborné posuzování stavu svých alejí. K tomu poznání jejich historie může pomoci. Už dříve jsem o alejích psal (Zase někomu překážejí), později také o topolové aleji na ulici Šajarské (Létování), nyní stručně zopakuji fakta:
Topoly byly vysázeny v roce 1960. Jsou to kanadské topoly, o nichž se píše v odborné literatuře, že nejsou dlouhověké. Ty naše však rostou pouhých 58 let. Tedy "odborník" nám úmyslně lhal, když hovořil o topolech, že jsou už za zenitem. Zřejmě ho k tomu vedl úmysl, hospodařit na obecním pozemku podle vlastního uvážení. Vysvětlovat nutnost "revitalizace" topolů na ulici Šajarské je podobně pošetilé, jako by kdokoliv z nás chtěl revitalizovat kteroukoliv alej jinou v Šenově, aniž by k tomu měl souhlas zastupitelstva. Aleje nejsou v soukromých rukou, leda ty, které má někdo na své zahradě. Proto se domnívám, že o alejích a jejich osudech mají rozhodovat odborníci dendrologové, nikoliv "odborníci na všechno". Aby se nestalo, že znovu
se bude beztrestně kácet památný strom, pro čísi "odborné" posouzení. Dívejme se srdcem, suďme s rozvahou, ale také nezištně. Na zištné "pravdy", nebo polopravdy tzv. "odborníků" však nehleďme vůbec. Případným, názorovým oponentům, kteří jistě vytáhnout můžou "kartu" bezpečnosti provozu a odpovědnosti správců, nutno připomenout, že pravidelným ošetřováním stromů, lze tato nebezpečí, když ne zcela odstranit, tak je lze snížit na minimum, tím splnit povinnost správce, dbát o pořádek a bezpečnost.
Přeji novému zastupitelstvu, aby příští volební období nezažili žádnou morální krizi a věci veřejné, veřejně projednávali s odborníky nezištnými, sledujíc dobro občanů všech. Některá rozhodnutí stanou se neměnnými v běžném životě, proto spravujte obec čestně. K tomu vám přeji mnoho sil a zdaru. Zdeněk Šebesta


07:38 [Permalink

neděle, 19. srpen 2018

V pískovně po 50. letech

(f)
Člověk má v paměti místa z dětství, která si po létech zidealizuje. Je však v mé paměti také místo, jež sice idealizováno není, však jeho nalezení po létech bylo mi nanejvýš potřebné k oživení vzpomínek.
Tím místem je stará pískovna v Pežgovském lese v Šenově. Ta byla v dětství místem nejednoho dobrodružství, třeba byla od "mého rodného" Bartovického lesa vzdálená a Pežgovský les tajemným byl pro dětskou duši, nebo právě pro to jsem tam rád v doprovodu starších občas chodíval.
V roce 1968 jsem byl v pískovně naposled. V srpnu 1968 "tábořila" v pískovně invazní armáda. Pežgovský les a pískovna se stala zapovězeným místem, stejně jako les Bartovický. Nezapomněl jsem na to místo, však po padesáti letech se mi ho podařilo nalézt až po několikerých pokusech. Nakonec pomohla mapka prof. Ing. Pavla Kolata na stránkách Šenovského muzea. Profesor Pavel Kolat tam uvádí informace o pískovně už z roku 1910. V roce 1947 při leteckém snímkování je už pískovna patrná jako rozsáhlé místo vprostřed lesa. Písek byl těžen masívně zřejmě při stavbě "sídliště Šenov" (od roku 1955 Havířov):

"Jednoho dne, koncem roku 1946, se dostavili na Národní výbor v Šenově zástupci expozitury Krajského národního výboru v Ostravě, kteří předložili mapu inženýra Borise Jelčanova, kde bylo zakresleno zahájení bytové výstavby na katastru Šenova s pokračováním přes šumbarské nádraží směrem na Bludovice, s vysvětlením, že to bude hornické sídliště a že stavba bude zahájena ihned v roce 1947."

Tvrdý, Ludvík: 700 let Šenova, MNV v Šenově 1986, str.108).

Písek už je dávno vytěžen, pískovna mizí v lesním zapomnění. Přesto je i po padesáti letech v Pežgovském lese ještě patrná. Co v ní se za těch padesát let událo. Dokonce život mladého člověka v pískovně skončil. Je to místo romantické, ale pamatuje nejednu radost stejně, jako nejeden žal. Ten, který přinesla invazní vojska před padesáti lety, si nyní připomínáme. Pískovna má svou paměť, a kdo do ní zajde, tak mu připomene nejen těžbu písku, ale také skautský tábor, vojenské ležení, nebo tisíce příběhů lidských. To vše je v ní zapsáno.
Když jsem já po tak dlouhé době do pískovny s Trixi vstoupil, také vyprávěla mi mnohé příběhy. Počíná splývat s lesem tak, že za dalších padesát let, kdo bude chtít ji najít, bude to mít nesmírně těžké. Dnes však ještě lze to místo poznat a navštívit. Je to krásná procházka, jen v těchto dnech je i v lese patrné sucho. Jezírko u pískovny je vyschlé stejně jako Pežgovský potok je bez vody. Pokud se voda brzy nevrátí do koryta potoka, budou i rybníky na jeho dolním toku v koncích. Les už nemá vodu na rozdávání.

Pestré obrázky


15:52 [Permalink

neděle, 12. srpen 2018

Meze zákona - přírody u jezírka

(F)

V horkých dnech se frekvence návštěv hmyzu u zahradního jezírka zvyšuje se stoupající teplotou. Také sršňovití se u vody objevují častěji. Především sršeň obecná a vosík francouzský, jsou pravidelnými návštěvníky jezírka. Kde mají hnízdo sršně, to jsem nezjistil. Sršně přilétají a odlétají vždy někde z hloubi zahrad. Za to vosíci dali vědět o své přítomnosti na naší zahradě tím, že jeden z nich dal žihadlo Elišce, když se nevědomky neopatrně dotkla jejich hnízda. Byl z toho velký poprask. Martin s Kubou měli oči navrch, když zjistili, že "vosy" mají hnízdo v zahradním elektrickém sloupku, tzv. "Antoníčku".
Poznal jsem však záhy, že se nejedná o vosy - Vespa vulgaris, nýbrž o vosíky - Polistes. Tito vosíci, podobni sice vzhledem vosám, jsou trochu jiní než běžné vosy a jejich žihadlo trestá lidskou opovážlivost jen výjimečně. Eliška narušila jejich hnízdní teritorium, když lomcovala koncovkou prodlužovací šňůry ve sloupku, v jehož vrcholku mají vosíci hnízdo. Navzdory literatuře, bodnutí vosíka je dosti bolestivé (dle sdělení postižené), ačkoliv nezanechává otok podobný tomu, jaký vzniká po bodnutí včely, či vosy. Jed vosíka je však též alergenem, obsahujícím histamin. Histamin byl pro postiženou zvlášť nepříjemným. Jed však může způsobit různým lidem různé reakce.
Zkoumal jsem, jaký druh vosíka u nás na zahradě žije, abych se vyhnul případnému omylu, kterého jsem se mohl dopustit už v roce 2009, když jsem v článku na pferdově blogu psal o vosíku skvrnitém. Zřejmě to tehdy nebylo přesné označení. Vosík francouzký, též zvaný skvrnitý, má totiž nejeden vědecký název:
Polistes bucharensis Erichson, 1849
Polistes gallica var. lefebvrei Guérin-Ménéville, 1844
Polistes gallicus muchei Gusenleitner, 1976
Polistes gallicus var. rufescens du Buysson, 1912
Polistes italica Herrich-Schäffer, 1840
Polistes maculatus Rudow, 1889
Polistes merceti Dusmet, 1903
Vespa dominula Christ, 1791 o
Polistes dominulus (Christ, 1791) (misspelling) m
Polistes gallica var. ornata (Lepeletier) Weyrauch, 1938 (misidentification) M),

zdroj - profil taxomu Polistes:
https://www.biolib.cz/cz/taxon/id126104/

Vosík francouzský - skvrnitý, liší se od dalšího, u nás vyskytujícího se vosíka obecného, trochu jinou kresbou štítu. To lze ověřit porovnáním obrázků obou druhů.

Polistes nimpha (Christ, 1791)
Polistes opinabilis Kohl, 1898
Vespa nimphus Christ, 1791 o
Polistes nimphus (Christ) Auct. (misspelling) m

zdroj - profil taxomu - vosík obecný
Polistes nimpha (Christ, 1791) https://www.biolib.cz/cz/taxon/id703245/
V srpnu 2018 je na zahradě u jezírka v Šenově prokazatelné hnízdo vosíka francouzského - tzv. skvrnitého.
Fotografovat vosíky se může zdát být snadným úkolem, přesto nebylo korunováno velkým zdarem. Horký den nutil vosíky přinášet vodu z jezírka a chladit plástve ve sluncem rozpáleném "Antoníčkovi". Vosíci v takový den poskytují k fotografování skvělou příležitost, má to však jeden háček. Největší horko bývá přes poledne, to vosíci lítají pro vodu bez přestání. Ta doba je však rovněž nejméně vhodnou k fotografování všeobecně. Přesto jsem pár snímků tou dobou pořídil, abych přinesl důkaz o starostlivosti vosíků i sršní o svá potomstva.
Sršně totiž také v horkém dni přilétají častěji k jezírku pro vodu. Na rozdíl od vosíků, sršně si hledají místa u vody skrytá, což znesnadňuje jejich fotografování. Sršeň je též opatrnější než vosík. Pokud přítomnost fotografa vyhodnotí jako nebezpečnou, raději vůbec nepřistane. Sršeň totiž potřebuje k napojení delší čas než vosík, proto si hledá zcela bezpečné krytí.
Sršňovití u jezírka nepředstavují pro lidi nebezpečí. Zaútočí jen, pokud je k tomu člověk, nebo zvíře donutí svým neopatrným jednáním. I na zahradě je nutno být opatrným. Příroda má zákony, které se novelizují zřídka. Také u jezírka se musíme všichni pohybovat v mezích zákona - přírody.

Pestré obrázky


07:40 [Permalink

pondělí, 30. červenec 2018

Létování

Bouřky nejsou ničím neobvyklým v tomto horkém létě. Však o počasí nás v tyto dny bezpočtukrát informují všechna média.
V Šenově se také schyluje k bouřce. Bouře se můžeme dočkat při rozhodování o osudu návrhu nového Územního plánu. Zda li se může bouře odehrát ve sklenici s vodou?
O tom, že je možné bouřku očekávat, svědčí také text starosty Ing. Jana Blažka, v Oběžníku města Šenov - Srpen 2018, s nímž nemusí všichni souznít. Starosta sdělil v textu podporu návrhu Územního plánu všeobecně. Ono se jedná především o kontroverzní studii, která je součastí navrhovaného Územního plánu, Šenov - Volenství II. Ta se stala trnem v oku mnohých z nás, tím že je určené území rozparcelováno podobně jako včelí plástev.
Návrh územního plánu skrývá ne jedno překvapení, které je nyní diskutováno např. taktéž na stránkách facebook.
Územníh plán může rozdělit Šenov na zastánce a odpůrce jeho přijetí. To by však bylo hrubé dělení, neb někteří nemají tušení, oč se jedná, další sice tuší, ale změny v Šenově nevnímají jako podstatné.
Domnívám se, že navržené změny jsou tak podstatné, že lze a je třeba o nich mluvit. Když někdo říká, že je pozdě něco měnit, tak s tím nemůžu souhlasit. Na změnu špatného návrhu je lépe upozornit dřív, než se uskuteční. Vědomě pak přece nemůže nikdu chtít realizovat špatnosti. Poznání je důležité při jakémkoliv rozhodování. Rozšiřování vědomí o navrhovaných změnách Územním plánem je tedy důležité.

Na stránkách Územní plán Šenova na fb, se diskutuje o navrhovaných změnách.
Pokusím se zde jeden poznatek z diskuse uvést. Studie Šenov - Volenství II uvádí, že se počítá s kácením ale topolů na ulici Šajarské.
O tom se vedla diskuse, při níž vzešly poznatky k této aleji.
Především je dobré znát historii místa, aby mohlo být o jeho budoucnosti rozhodnuto správně.
I. vojenské (josefské) mapování (1764 -1768) ještě alej na Šajarské nezobrazuje.
II. vojenské mapování - Františkovo z let 1836 - 1852 je už přesnější. Aleje kolem cest jsou dobře značené. Alej na dnešní ulice Šajarská není ani na této mapě zřetelná.
III. vojenské mapování - Františko-josefské 1876 - 1878. Na této mapě je alej na dnešní Šajarské zřetelně zakreslena.

Podkladem vojenských map byly Císařské povinné otisky map stabilního katastru Moravy a Slezska 1:2880 (1824-1843)
Tato mapa Stabilního katastru je velmi podrobná. Ukazuje dokonce to, že původní cesta vedla po druhém břehu Václavovického potoka, než jak je tomu dnes. Mapa stabilního katastru z první poloviny 19. století je podrobně popisná, s označením pozemků panských (D- domikálních) a popisnými čísly, jakož i jmény vlastníků půdy. Srovnáme li tuto mapu s leteckou mapou z roku 1955, poznáme, že se leccost za tu dobu v krajině změnilo.
Další změny na Volenství nastaly při zahájení stavby závodu VOKD v roce 1957. Podle vzpomínky starousedlíka, byla topolová alej na Šajarské vysazena v roce 1960. Tehdy nebyla ještě cesta asfaltová. Patrně se jedná o topol kanadský, který roste na Šajaraské.



20:58 [Permalink

Zpět na začátek stránky

Archives

RSS version
TXT version
Kupte si světlušku, prosím.
PFERDA-sdružení pro všestranný rozvoj osob s mentálním postižením
Jak psát web
Šenov pohledem Pferdy
knihovna a Šenovské muzeum
Webhosting poskytuje Český hosting
OBLÍBENÉ

Haló, Ostrava!
pomoc sms
Rádio na přání
tv noe
Drápkaté opice
prof. Höschl
prof. Halík
Krajina za školou
Občanská společnost
Obrazy z kroniky obce Václavovice



rozcestník


NOVÉ

Muzeum Novojičínska

kresba Jan Sacher

Pořád zelené

Město Šenov

Miroslav Saniga

Vyrobeno v Beskydech

Pozitivní noviny
ČIŘIKÁNÍ

napiš slovo